Váza = vázat, vjazat, svazek květin, svázat patří do váza(t)..váza.
Etymologycký slovník Rejzek i další etymologické slovníky uvádějí všichni podobně: váza, vázička. Podle nich toto slovo přišlo (cituji) “přes něm. Vase z fr. Vase tv. a to z lat. vās což údajně znamená ‘nádoba, váza’ a je nejas-ného původu.” !!!???
Tato německá škola podsouvá myšlenkový proud nadřazenosti německého jazyka a podřadnosti/druhořadosti jazyků slovanských. Proto ta představa, že slovo “váza” bylo převzato přes německé “vase”, které údajně přišlo od francouzského “vase” a to vše s údajným původem v latině od slova “vas”, jehož původ však je nejasný?
Těžko tomu věřit, ža takhle vypadá vědecká studie významů slov.
A co když (a mimochodem to je ten skutečný správný výklad), slovo “váza” je určeno významem a použitím slova. Tedy od jeho funkce, od slovesa “vázat” a vytvořit svazek květin, které se, protože jsou svázané, vkládají do vázy. Tedy váza je nádoba na svázané květiny. Stejně tak i krční vaz, neboť se jedná o svazek křčních obratlů, nervů, svalů a šlach nebo jinak řečeno je přivázán k hlavě. Vázat je i ve slově svazek manželstký, a odtud i svatba (svá-dva). O hesle svatba píšeme v článku Lidová etymologie. Etymologie právě hledá chápání slov a jejich používání a funkci v řeči. Jak zde vidíme, závěr, že slovo “váza” přišlo do slovanských jazyků přes němčinu, kde neznamená nic, přes francoužštinu, kde také neznamená nic a to vše přes latinu, kde opět neznamená nic a jehož původ je nejasný je tedy viditelně špatný závěr.
Naopak, k nelibosti germánské školy, sama etymologie nám tedy opět dokazuje prastarost slovanských jazyků a jejich prvenství před jazyky ostatními. Slovo “váza” je tedy původem slovo ryze slovanské.
Váza = vázat, vjazat, svazek květin, svázat patří do váza(t)..váza. Podobně pak i věnec, tj.kruh uvinutý z květin.
Jinak také vaz- krk, který je přivázán k hlavě, vazalství, aj.
