“A jsme doma”. Či můžeme vykřiknout “heuréka”, tedy “mám to, vím, už to vidím, přišel jsem na to.”
Důkaz významu i tohoto slova hovoří sám za sebe (nebo i ze sebe), slovo je, jako vždy při určování etymologického významu nejprve samovypovídající. Med-věd, je tedy ten, který velmi dobře zná med, ví kde je, je “vědec” na med, nebo li odborník na med.
Jiné slovníky uvádění, že medvěd pochází z medvjed ->medujed, tedy jedlík medu. Údajně tedy prvotní název pro medvěda ani neznáme a používáme tzv. tabuový opis, což znamená, že popisujeme bájné či obávané zvíře, které je pro nás “tabu”, nevyslovujeme tak jeho jméno a raději jej opíšeme, třeba ze strachu se často neříká ďábel, ale “rohatý”.
Jenže zde si dejme pozor, protože ono to tak úplně není. Já osobně jsem zastáncem toho, že slovo medvěd je naopak slovem původním, nikoliv tabuovým opisem. O tom píšeme rozsáhleji v článku o tabuových slovech ZDE.
