Lidová etymologie
Lidová etymologie je odborný avšak pejorativní, hanlivý termín lingvistů pro mylné, či údajně mylné zpravidla nahodilé spojování slova etymologicky neprůhledného se slovem formálně nebo významově podobným, avšak geneticky odlišným. Takto je definována lidová etymologie, jinak také nazývána naivní etymologie, protože ta lidová přeci musí být hloupoučká, tedy naivní. Dalšími výrazy pak jsou mylná etymologie, falešná etymologie, lichá, pseudoetymologie, aj.
Ano, je pravda, že spousta amatérských, neučených, či samo-učených badatelů může ve vlastenecké horlivosti vytvořit i nějaké mylné závěry, nicméně na druhou stranu “německá škola” učenců také nepřináší nic dobrého, protože nepřipouští důkazy o slovanech jako prapůvodních před-germánských obyvatelích evropy. Tím omezuje svůj výklad slovanských a praslovanských slov pouze na odvozeniny od starších slov germánských, ačkoliv opak je pravdou. S takovou to předpojatostí při výkladu slov nelze skutečně určovat původní význam slov, protože jejich původ je zesměšňován, či záměrně upozaďován, protože takový výklad o nadřazenosti slovanských jazyků nad germánskými, by přepsal celou historii.
Svatba
Jako příklad této lidové “diletantské” etymologie se uvádí Husův výklad slova svatba, kde Hus tvrdí, že stč. svadba pochází ze slov sva a dva, tedy svoji-dva a nikoliv ze slova svatý. Tento výklad však chybný není. Vědecká pýcha si někdy nechce nechat mluvit do řemesla, ale u mnoha slov je význam neomylný. Slovo osvojiti, vzít si někoho, opět používá slovo svůj, tedy osvojit, přivlastnit, či dokonce i svá-zat, a z toho i svazek manželský. V srbo-chorvatštině se tchýně nazývá svekrva, svoje-krev, což je ta, která je z naší krve, příbuzná. Jak vidno, slovanské jazyky používají stejných principů a ve školách a slovnících tak často citovaná německá škola nemá pro slovanský jazyk cit, natož politicko-historické pochopení.
Toto tvrzení pak v tomto případě plně podporuje i Rejzkův slovník, kde se tvrdí, že “svatba je odvozeno od slova *svatъ ‘příbuzný’ a to je pokračováním ie. *su̯ ō-to- od kořene *su̯o- ‘svůj’ “. (Český etymologický slovník – Jiří Rejzek)
Familije
Úplně stejně třeba i slovo familie, familija, je ze složení slov sva-milija, tedy svoji-milí, naši-milí, tj., rodina. Sva-milija, časem vytratilo “S” a zůstalo va-milija, familija.
Plzeň, Letkov, Božkov, Tymákov
Dalším takovým údajným strašákem “lidové etymologie” je často používán příklad pověsti o osidlování Plzně a jejího okolí. Dle pověsti osadníci putují za padající hvězdou (což představuje nějaký padající meteorit, tedy “kov”) a na místech dopadu zakládají vesnice Letkov (letí kov), Božkov (Boží kov) a Tymákov (dýmá kov) a tento příklad je uváděn jako odstrašující případ neumětelů. Jenže, ono když oprášíte tu legendu, protože tehdy se tak mluvilo, zůstane vám důkazní materiál, což je v tomto případě pravda. Ano, asi poutníci nenásledovali hvězdu, která je přivedla k bájnému bohatství kovů, to je biblický příběh, který byl dle zvyklostí tehdejších dob použit, ale ta pravda zde je nesmazatelná. Opravdu jsou tyto oblasti bohaté na železo (Fe ruda), které se zde dodnes těží firmou Speleo Božkov.
Selský rozum
On totiž obyčejný lid není hloupý, selký rozum má také co do sebe a historickým záznamům, včetně geografických a kartografických záznamů, názvů míst, řek a obcí bychom měli naslouchat, ne se jim vysmívat. Protože on je tam nějaký důvod proč se nějaké místo jmenuje Větrná hůrka (větrná hora). Nebo Valašské Meziříčí, protože je na Valašsku a mezi řekami. Ono totiž ten lidem Bohem daný rozum ledacos znamená. Lidé nedávají názvy věcem a místům bezvýznamně. Tohle se může vidět v jazyce německém či anglickém, ale ne v jazycích slovanských.
Stopa
Anglické stop (zastavit), nebo step (krok) nemá v anglickém jazyce žádný etymologický význam. Ve slovanských jazycích však má. A tomuhle porozumí i češi, také slované. Srbsky stopalo je noha. A odtud hned máte stopalo – noha, stopa – otisk nohy, stop – stůj, zastav své nohy, stepenice – schody, stepen – schod (jeden schod), stepen také znamená stupeň jako na teploměru, či při měření úhlů.
Němci a německo-Vídeňská škola
Některé věci jsou tedy naprosto jasné, avšak pro německou školu (Němec, ten, který je němý, neumí mezi slovany komunikovat) jsou svědectví našich jazyků mnohdy těžko pochopitelné.
*svatъ, znamená svat+tvrdý znak, který známe např. z ruské azbuky. Toto slovo vyjadřuje spojení, svazek, tedy příbuznost -> a z toho plynoucí svůj.
