Odkud pes? Pokud začnete hledat v jakýchkoliv výkladových slovnících, vždy dojdete jen k jedné, stejně omýlané větě, a to, že původ slova pes se “vykládá různě, nejpřijatelnější se zdá vyjít od vábicího citoslovce ps!, tedy označení pes vzniklo patrně odvozením z citoslovce, jimž lidé k sobě psa lákali – ps, ps!”. Jeden slovník kopíruje druhý, nižádný se však nezamýšlí jak slova vznikají, a jen slepě papouškují jeden druhého. Všeobecně se však ví, že slova (a jména) pro osoby a věci se odvozovali od funkce věcí. Medvěd, pravděpodobně pochází od medu-jed, protože je to ten, který jí med. Váza od slova vázat, neboť se do ní dávali svázané kytice. Hledejme tedy to stejné i u psa.
Pes je s malými obměnami všeslovanský výraz a pro nás je zajímavé vidět, že v srbo-chorvatštině se pes nazývá pas. Heureka, a jsme doma. Pes (pas) je přítel člověka a používá se odpradávna k pastevectví stád. Je to pomocník, který pase stáda. Tedy úplně jasně je zde vidět, že slovo pes (pas) pochází z jeho pomocné funkce při pastevectví. Zvolání na psa by pak mohlo být “pas stádo, jdi, běž, pas.”
