Bohemia, naše země a kdo vlastně jsme.
Obecně se vykládá, že název pro Čechy, Bohemia, je odvozen z dřívějšího Boiohemia, kde v první části je údajně jméno kelt. kmene Bojů + germánské *haima- ‘domov, sídlo’, tedy domov Bójů. K tomu se pak obecně ještě má za to, že pojem Bohém, označuje cikány a nespořádaně žijící lidi, především umělce. Tento názor zase pochází z francouzského “bohème”, původně “cikán”, neboť se prý údajně o Čechách soudilo, že jsou domovinou cikánů přišlých ve stědověku do záp. Evropy.
Proti těmto tradičním výkladům je však nutné se ozvat. Původ názvu Bohemia buď pochází z latiny, nebo z germánštiny, nebo z francoužštiny, ale ne z pelmel mixu. A mimochodem, nepochází ani z jednoho, protože to historicky nedává smysl. Ale o vysvětlení se pokusíme v následujících řádcích dále.
Pro pochopení skutečného význam slova Bohemia se podívejme na praslovanské obyvatele Čech a na to, jak a čím byli známí. Každý národ má svojí historii a Čechy jsou dodnes (i odjakživa) známy svojí dlouholetou tradicí výrobou a vařením piva, ale i cukrovarnictvím, věhlasně známí zpracováním chemických surovin a výrobou chemických produktů, ale i metalurgií a hutnictvím a tedy i báňstvím důlní industrií, potažmo celým chemickým inženýrstvím. Ne nadarmo byla první akademií hutnictví a metalurgie ve střední Evropě založena v tehdejším České Království v Šemnici v okrese Karlovy Vary.
Krom největší těžby stříbra od husitského středověku (odtud tedy i názvy obcí jako České stříbro, Kutná Hora kde ve 13.stol se zde těžilo až 1/3 celoevropské produkce, důl Stříbro na Tachovsku z roku 1188, ale i Příbram, kde se těžilo 97% veškerého stříbra v celém Rakousku-Uhersku a je spočítáno, že jen zde se vytěžilo 3400 tun stříbra), a tak Česko je známo jako světová velmoc v těžbě stříbra. A k tomu přidejte s tím spojenou alchymii (al-chemii) na Pražském hradě během dob Rudolfa II. Čarodějnictví, alchymii a magii do Prahy nepřinesl Rudolf, ale naopak. Prahu si za své sídlo Rudolf II zvolil právě kvůli již věhlasné alchymii a přenesl do Prahy sídlo své moci. A pak věhlasně obávané čarodějnictví a vaření lektvarů, které sahají až do dob čarodějnické školy v Budči, jak je popisováno v Česko-Luckých válkách. Vždyť i sama bájná kněžna Libuše byla čarodějnicí. V každém případě se tedy jedná o chemii a odtud musíme odvozovat název Bohémů.
Tedy Boiohemia budou Boj(ové) + chemia, což je Bo(j)chemia, Bohemia. Boj / Bojan, jak známo, je ryze všeslovanské mužské jméno pro člověka, který umí “bojevati”, tedy bojovati (bojovat, nebo vojovat, či vést). Bohemia je tedy země těch, kteří vládnou chemií. Variantou je pak Boh od slova Bůh, pak by Bohemia byla “chemie od Boha” – Boh/chemia – Bohemia, opět tedy národ, jímž Bůh dal chemii.
V každém případě, Bohemia je tedy název těch, kteří umějí ovládat chemii, a odtud tedy ten název. Až nyní se vše shoduje i s francouzským názvem “bohème”. Viděli nás jako chemiky, jako mágy a čaroděje, protože nerozumněli věcem, které Čechové ovládali, a nazývali nás tedy “cikány”, neboť právě mezi cikány, jak známo, je čarodějnictví velmi rozšířeno.
