Sloveso drát (význam jako “drát husí peří”)
Když něco rychle prodáte, říká se, že to šlo na “dračku”. Když vás připraví o peníze, řeknete, že vás “odřeli”, odrbali, okradli. Případně, že z vás “kůži sedřel”.
Vše pochází od slova “dráti, drát” právě ve smyslu draní peří. Z toho pak i slova příbuzného významu dřít, sedřít, vydřít, vydřiduch, odrat, drát peří, ale i dráb, který dře, dere z lidí kůži. Zapomeňte na tvrzení, že slovo dráb (najatý voják) údajně pochází z německého trab, traben, trabant – kde trap je klus koně. Dráb, je ryze před-germánské původní slovanské slovo znamenající ten, kdo dere, odírá, či zotročuje. Otdut i slovo ptačí dráp opět v sobě nese kořen slova drát, dráti, protože dráp trhá, drápe. Možnou variantou původu slova dráb může být odvozeno podle srbo-chorvatského významu ten který se dere (srbsky “dere se na mene” znamená křičí na mne), tedy ten který křičí, řve. Případně slovo dráb může pocházet ze srb./ch. slova rob – otrok, robota, práce (otročení), tedy ten najatý vrchností, aby pro ně pracoval nad poddanými (d-ráb, d-rob, do-roboty poddané nutí).
Tedy i rabovat, vykrádat, zotročovat. Dále i drobek je slovo etymologicky příbuzné, opět od slova rob – otrok, roz-drob-it, rozdělit na malé kousky otrokům, poddaným, dále i robě, robátko = nemluvně, děťátko, ubožátko, závislé na rodičích, dokonce ve slovinštině se děti řeknou “otročki”.
Stejně tak i rabín, což je služebník či “otrok” boží.
