Wikipedie vám to neřekne, a tak jsme zde my (i další jiní), kteří chtějí s pravdou ven. Německý Kölln (Kolín nad řekou Rýn-em) je opět město slovanského původu, a odtud nese i své jméno. Nebudeme se teď pouštět do Agripiny mladší, ženy římského císaře Claudia, která je jeho “zakladatelkou”, protože ona vlastně jen oficálně zakládá město na již existující osadě (defacto na již existujícím městě) a dává osadě statut města Colonia Claudia Augusta Agrippina, CCAA. I tak používá pro název Colonia, což latinsky znamená kolonie Klaudie Augusta, nicméně zde jde jen o převzetí původního ustáleného názvu Kolín, tedy město na kůlech (nikoliv pozdější Kölln, ale spíše Kůlln, vtipněji něco jako kůlna, stavěná z kůlů, zde se však jedná o celé město na kůlech). Kolín ze své blízskoti k řece Rýn byl řekou zaplavován, podmáčený a bažinatý podobně jako Berlín, a tak se zde používaly kůly nejen ke zpevňovávní břehů, ale doslova k vystavění města na kůlech, protože podmáčená bažinatá půda jinou možnost staveb nedovolovala. Stejná je i etymologie pro vznik názvu města Kolín ve středních Čechách. Pamatujte si tedy až příště narazíte na Kolín, že Kolín nad Rýnem je město na kůlech.
Stavět města na kůlech historicky není nic neobvyklého a patří sem i například v Koránu zmiňované ztracené město sloupů (kůlů) – Iram of the Pillars, ale třeba i nedávno objevená vesnice na kůlech na dně Ochridského jezera, nebo třeba kůlové stavby vesnice italského Trentin (Trentino), stejně tak i vesnice na kůlech v okolí italského jezera v údolí Ledro (Valle di Ledro) a dalších. Jedná se zhruba o 111 lokalit v Evropě na uzemí dnešního Rakouska, Francie, Německa, Itálie, Slovinska či Švýcarska. V zahraničí pak třeba čínské, thajské, vietnamské či kamodžské vesnice na kůlech třeba např. Kampong Phluk
P. Pétrequin – Centre de la Recherches Archeologique de la Vallée de l’Ain
