Podlé toho pokládám mínění nyní téměř obecné, že Slované do Čech a do jiných zemí germánských, též do zemí illyrských (Récie, Norikum a Pannonie) přibyli teprv v době od V. až do VIL století po Kr., za nejhrubší blud v staré historii střední Evropy…[1]
Běžná mapa a topografické názvy míst, měst, řek, hor a dalších totiž dokládají, že Slované nejsou žádnými přistěhovalci, ale naopak původními obyvately staré Evropy. Výskyt slovanských toponym v celém Německu dokládá, že Slované nejsou nevýznamnou skupinou kmenových obyvatel, kteří osídlili opuštěná území Bohemie v 6.století po.Kr., ale faktem je, že obývali většinu germánských zemí a dodnes jsou právě “toponyma” toho důkazem.
O tom, že slovanské národy už před dávnými dobami žily na území Německa, svědčí množství toponym (topos – „místo“, a onoma – „jméno, název“, podstatné jméno označující název zeměpisného objektu), která po sobě zanechaly. Není možné, aby menšinová skupina Slovanů zanechala po sobě názvy nejen napříč celým Německem a Rakouskem, ale celou evropou vůbec. Historie mluví jasně, ale německá liberální škola výklad historie násilně převrací a svědectví minulosti přijmout nechce a takový výklad popírá.
V 19. století český vědec A. V. Šember označil na mapě Rakouska (Austrije) na 1000 slovanských názvů měst, řek, nížin, lesů a hor. Své výzkumy zvěřejnil v publikaci „Západní Slované v pravěku“ (1860). Jen zmíníme, že rakouské hlavní město Vídeň je slovanský Vindebož, a město Zwettl je bývalá Světlá apod.. Samotné Rakousko neslo původní název knížectví Ostrija (Ostří), které zaniklo až poněmčením rakouska. Tyto informace lze místy dohledat ve starých pramenech, nicméně tento negativní proti-slovanský něměcký vliv se podepsal na “moderním výkladu dějin”.
Je nutné však nepodléhat politickým tlakům a zasadit se o zveřejnění skutečné pravdy o slovanech, jenž jsou původními obyvateli Evropy ještě před Germány.
Tomuto tématu se budeme dále a obšírněji věnovat v dalším článku, který bude ukazovat mapu slovanského působení ve staré evropě.
Reference:
