Jak ze slova var, vari vrahu, vařit, vřít, vřídlo a pod., dostaneme slovo město? Tak to vám právě ukážeme.
Mluvíme zde o slově “var” (vařit, vřít, vřídlo), které nalezneme např. v názvu měst jako je chorvatský Daruvar, Belovar, Vukovar, maďarský Kaposzvár, český Hostivař, ale i Karlovy Vary, či vrchol makedonského pohoří Dešat se svou nejvyšší horou Velivar, a nebo u tamní řeky Vardar a odtud i Vardarská makedonie. K pochopení významu tohoto slova nechoďte prosím do latiny, řečtiny, němčiny, ani maďarštiny a nesnažte se u cizích jazyků “načíst” význam tohoto slova, když k výkladu plně postačí pochopení slovanského původu tohoto slova a to i třeba s pomocí pohledu do mapy a její toponymií.
Slovo var údajně znamená město, nebo hrad, stejně tak jako je tomu v maďarštině. Jenže ono je to trochu jinak. Slovo var je čistě slovanského původu a jeho význam je nám jasně znám i dnes. Var, totiž znamená vařit, vřít, či vřídlo, to jest kde vyvěrá horká, sopečná voda, nebo i jiná vyvěrající voda nebo pramen. Právě na takových místech se stavěli osady, města, hrady. Tam, kde se “voda vaří”. Tam, kde vyvěrá ze země. Tam, kde je zdroj pitné vody, tak tam se staví město. Vždy to byly prameny, nebo řeky, kde vznikaly osady a města. Stejně tak je používáno slovo var i ve starší české literatuře, např. v Erbenově Kytici, kdy vodníka odhánějí slovy: “Vari od našeho prahu, vari pryč, ty lstivý vrahu, a kdo tobě prve stlával, ať ti zase ustele!”. Když se ve vás hněvem krev vaří, když se zlobíte a někoho varujete, říkáte vari – pryč, …tedy varuji tě, bež pryč. Slovo varovat je odvozeno od vařit, vřít, a stejně tak i místo, kde se voda “vaří”, vře, se lidé usazují. To vidíme pak i v názvu města Daruvar, tedy daný/darovaný-var (dané-vřídlo, vývěr vody), vhodný k založení města. Pramen, který Bůh dal. Belovar je pak bílý pramen (nebo velo-var, pak by se jednalo o velké vřídlo, velký pramen). Stejně tak i u dalších názvů význam je totožný, proto Hostivař (hosti-var) není místem, kde se vaří hosté, ale kde jsou vítáni. Pramen je místem odpočinku a osvěžení. Dodnes jsou tak známé i Karlovy Vary, kde jsou vřídla horkých pramenů a na kterých K.Vary stojí.
Pokud použijeme stejnou úvahu i na název makedonského pohoří Dešat, a horu Velivar, chápeme, že Veli-var mluví o velkém-vývěru. A ne náhodou, protože Dešat patří do pásu sopečného pohoří, tedy míst sopečných vývěrů na tektonické Helenidské linii Drin-Peč. Dokonce i místní řeka, Vardar, mluví o vývěru vody, která je pro místní darem. Proto ji staří řekové pojmenovali Βαρδάριος (Var-darios), což nedává smysl. Var v řečtině nic neznamená, když už tak jedině Βαρος (Varos) značící “těžký” a darios je jméno perského původu. Je to tedy jen fonetická transliterace slovanského názvu Vardar-u (Var–dar, vývěru/varu, který jim daroval Bůh).
Ony totiž ty názvy míst jsou velmi hlasitým svědkem, který vypovídá o historii, jenž mnozí vidět nechtějí a snaží se ji přepsat. Toponymii však neumlčíte.
Ufff, ještě že Hostivař tedy nevaří hosty. Už jsem se tam bál jít.